Ve věku 50 let a více by si měl každý nechat preventivně vyšetřit střeva pomocí kolonoskopie. Aby bylo možné dobře vidět vnitřek střeva, je nutné jej předem důkladně vyčistit vhodným roztokem. Tím se ale také vyplavují důležité střevní bakterie a cizorodé zárodky.

Jaký vliv má kolonoskopie na střevní mikroflóru?

Kolonoskopie je nyní doporučována všem lidem starším 50 let jako preventivní vyšetření, které odhalí případné změny v tkáni (tlustého) střeva. Abyste měli skutečně volná střeva, je nutná vhodná příprava, mimo jiné v podobě důkladné očisty střev. Je to proto, že stav střeva lze spolehlivě posoudit pouze tehdy, když je prázdné. Za tímto účelem se užívá projímadlo (laváž) s dostatečným množstvím tekutiny k úplnému vyprázdnění a důkladnému propláchnutí střeva. Očista střev však dočasně vede k výrazné změně přirozené střevní flóry. Při přípravě na kolonoskopii se její objem sníží na méně než jednu třicetinu. Bezprostředně po kolonoskopii může být střevo náchylné vůči cizorodým organismům, což se může projevit až u 80% všech osob po kolonoskopii, a to v podobě nadýmání, následovaného průjmy, bolestmi břicha a zácpou. Skutečnost, že se z těla vyplavují i nežádoucí střevní obyvatelé, jako jsou hnilobné zárodky a podobně, však dává střevu a jeho mikrobiomu příležitost zbavit se starých "nepřátel" a začít znovu. Ideálně s co největším počtem užitečných bakterií, aby nežádoucí bakterie neměly možnost se ve střevě usídlit.